Náš oblíbený rodinný recept, na kterém si pochutnají malý i velcí, bez rozdílu barvy pleti. Dobré jídlo rozněžní i tvrdou arabskou náturu mého muže. Co si budeme povídat, i v manželství s Arabem je jídlo skoro pokaždé až na prvním místě. K tomu pár laskavých slov a projevů, poplácání po zádech a nastane dokonalé chlapské blaho. Pravda, takové manželství má i své mouchy, ale určitě nejsou větší než ty vaše. Pokud se teď začínáte hrozit, že někde uprostřed pouště brečím do polštáře z velbloudí kůže (á propos, na arabské poměry je můj muž poměrně chudý, velblouda nevlastní ani jednoho), tak vás můžu trochu uklidnit, tak jednoduché to není. I u orientálce nakonec stejně jednou zjistíte, že se jedná zase a jen o chlapa, který je kupodivu naprosto stejný jako ostatní jedinci téhož druhu. Věřte mi, koupelnu dokáže dokonale vytopit už jen při čištění chrupu. Bílé tečky od zubní pasty, rozesety všude po koupelně samozřejmě nevidí. Pokud něco hledá, hledá to přeze mě. Bere mě jako určitou spojku, záruku, že se vše dopraví na správné místo včas, nejlépe ihned. Když se někdy v návalu kuchařského umění a samurajského odhodlání rozhodne uvařit rodinný oběd, dokonale při tom zaměstná celou rodinu, a to s perfektní organizací hodnou manažéra vysokých funkcí. Ale vařil přeci On! Pokud se jen malinko nachladí, samozřejmě umírá. Rýma je snad nejhorší noční můrou každé manželky, i té arabské. Dětský pláč snáší statečně dvě minuty, nenávidí nakupování, všude chodí pozdě a občas spí v ponožkách. V čem je jiný? Nikdy mi nepořídí psa, stejně jako nepozve na koupaliště nebo na panáka (jedna výchovná lekce mého bratra s láhví dobré moravské slivovice mu navždy vypálila chuť něco podobného opakovat). Na veřejnosti vyžaduje respekt, je vážný a bezkontaktní (objetí a polibky dostávám výhradně v soukromí). Nikdy se nesetkám s jeho ex, protože žádná neexistuje. Když miluje, tak celým srdcem. Když žárlí, lítají třísky. Má velkou rodinu a malý byt. Domů zásadně nezve své kamarády, což ovšem neznamená, že trpím nedostatkem mužského kontaktu, mám patnáct švagrů. Zásadně nehovoří s osobami opačného pohlaví a nikdy by nepozřel vepřové maso. Vždycky bude respektovat svou matku a v měsíci ramadánu dobrovolně hladovět. Když mluví, tak hodně nahlas, což doprovází výraznou gestikulací. Když něco řeší, tak dlouho a v přítomnosti celé rodiny. Miluje českou kuchyni. Gulášem se šesti, buchtami s tvarohem nebo jahodovými knedlíky se láduje jako kdejaký český pán či kmán. Jen to vychlazené pivo stále odmítá...nevíte proč???
2 Comments
Eva
7/7/2015 06:20:06 am
Ten můj nespí v ponožkách, občas s hodinkami, pro mě je to horší verze... :D
Reply
Martina
8/7/2015 05:40:31 am
Bůček a pivko, nesmrtelná česká kombinace! :))) Téměř kultovní...
Reply
Leave a Reply. |
Kategorie
All
Archiv
April 2018
|